Vidět v překážce výzvu

Právě stojíte tam, kde stála již většina z nás a jsem přesvědčená, že pocity, které zažíváte, zažívala většina z nás. Překážka, nečekaný problém, ta potíž, která přišla a paralyzovala nás. Brání nám dělat to, co chceme, nebo to, co nás baví. A než se tak stalo, doufali jsme, že se to nestane.

Spousty z nás trápí podobná témata: jsme moc mladí nebo moc staří, chybí nám láska, peníze, podpora, sebevědomí, nemůžeme získat něco, co nutně potřebujeme, ceny stále stoupají, svět se mění a my s ním, chybí nám partner, který by nás miloval. Skvěle dokážeme vyjmenovat vše, co nás brzdí.

Snažíme se někam dostat, ale cítíme, že nás něco zpomaluje, jako by nás držel neviditelný nepřítel. A k tomu všemu svádíme vinu na špatnou ekonomiku, šéfa, rodiče, partnera, politiky a ostatní. Ale zde je na čase si uvědomit, že nás brzdí jen a pouze: náš přístup.

Někdo si z překážek zvládne udělat odrazový můstek. Čím disponují? A čím vlastně disponovali naši předci, kteří čelili daleko horším překážkám a zvládali je?

Ať už to je cokoliv, pojďme se na to podívat.

Jakmile se nám v životě objeví překážka, je třeba se zastavit a uvědomit si pár důležitých věcí: ovládejme své emoce a buďme objektivní, rozhodněme se na dané situaci vidět to dobré, pozornost převádějme na to, co lze ovládat a zklidněme se.

Takto bych mohla pokračovat dále, nicméně zmíněné faktory málokdo používá. Většina lidí upíná pozornost na to, co je špatné. Nesoustředí se na věci, které může ovlivnit a vrací se tam, kde to bylo nejtěžší. V překážkách lze nalézat příležitosti, ale samo se to nestane.

V první řadě si v každé situaci uvědomte svou sílu. Především sílu mysli, protože zda o situaci budeme smýšlet tak či onak, záleží jen na nás. Sami rozhodujeme, jestli nás to složí, nebo se tomu postavíme. Své vnímání ovlivňujeme pouze my. Může nás ovládat systém, naše okolí, práce, ale naše reakce na situace jsou pouze a jen na nás. Na nikom jiném.

Když už se bavíme o okolí, častokrát přicházejí situace, které jsou nepříjemné. A jakým způsobem reagujeme my? Většinou jen překvapeně zíráme, dokud to na nás nelekne. Nezapomínejte, že vždy bude někdo, kdo se vás bude snažit dostat. Dovolíte mu to?

V takových situacích potřebujeme vyrovnanost. Potřebujeme zachovat klid a nepanikařit, jelikož když lidi panikaří, dělají chyby. Nedbají na postupy, ignorují pravidla. To, jak se na věci díváme, ovlivňujeme jen my sami, nikdo jiný. Jistá část rovnice je neměnná. Překážky jako takové ovlivnit nedokážeme, naši reakci ano. Úhel pohledu v sobě skrývá moc změnit to, jaké se ty překážky zdají být.

Jenže my namísto toho vnímáme překážky izolovaně. Nadáváme si, že nám něco uteklo, nedostali jsme se na schůzku, nestihli jsme dojet včas.

Podívejme se na svět občas i jinak. Vše se změní. Věnujme pozornost věcem, které můžeme ovlivnit jako jsou naše emoce, soudy, tužby, perspektiva, energie, přístup. Naopak, dávejme méně pozornosti věcem, které ovlivnit nemůžeme, jako je počasí, trendy, chování druhých, ekonomika.

Takové je naše hřiště. Vidět v překážce výzvu je volba a ta volba je na nás.

Autorka: Bc. Světlana Kratochvílová

^{Text neprešiel jazykovou korektúrou}