Pohyb pro „kancelářské krysy“ přinášející benefity? Více času, který strávíme na čerstvém vzduchu?
Nikdy není pozdě začít.
Lidská společnost se vyvíjí enormní rychlostí. Co naše tělo? Asi tisíckrát pomaleji. A pokud k tomu přičteme aktuální sedavé zaměstnání spousty z nás, kdy trávíme celé dny před monitorem, stávají se z nás kancelářské krysy s minimem pohybu. Sedavé zaměstnání nás postupně deformuje, konkrétně – naše tělo. Začíná to bolestmi za krkem, špatným držením těla a zkřivením páteře to končí.
V současnosti trávíme více a více času za počítačem či na gauči s telefonem. Nejen my, ale i naše děti se musely přizpůsobit pandemické krizi a tráví s digitálními technologiemi celé hodiny. Jenže, má to háček. Celý den se soustředí na výuku, většina byla zvyklá na zábavu – hry či chatování s kamarády. Tím pádem, po skončení výuky, přichází na řadu zábava, což znamená další čas za monitorem. Aktuálně je těžké přimět se k jakékoliv fyzické aktivitě, nicméně po několikahodinovém sezení je žádoucí využít minimálně 40 minut následně stráveného času pohybem. Přitom by stačila krátká procházka, která by mohla vypadat jako cesta do školy/ze školy. Naše děti se ale nechají raději vozit autem.
Fyzické cvičení prospívá hned několika způsoby. Srovnává v těle hladiny hormonů a enzymů, prospívá k výkonu našeho mozku a zpomaluje jeho stárnutí. Pokud máme pravidelný pohyb, zlepšuje se přísun kyslíku a živin do mozku.
Elektronika souvisí s vysokým zrychlením našeho životního tempa. Jsme nemocní, unavení, nebo se nám prostě nechce jen komunikovat, ale druzí se na nás mohou zlobit, protože nezvedneme mobilní telefon. Ztrácíme tím určitý intimní prostor.
Co může vést ke zlepšení zdraví každého z nás?
Na tuto otázku jsme si vlastně odpověděli. Netrávit celé dny za monitorem, ale jít se hýbat. Ano, situace nenabízí možnosti jako dříve, ale za správné rozhodnutí nemůžeme považovat stagnování a utápění se v obavách. Rozhodně bychom měli zavést aktivnější životní styl. Procházka, běh či jiná cvičení zlepšují náš fyzický stav, ale disponují i dalšími bonusy. Zlepšení paměti, soustředění či kreativity. A pokud víme, že naše denní aktivita spočívá převážně v sezení a práci za počítačem, měli bychom se alespoň zdravěji najíst. Cest k radosti je spousta, i když u každého to může vypadat jinak. Pokud se cítíte přepracovaní, unavení či podráždění, odpovědí pro vás, ale i pro každého na světě, je příroda. Protože té není nikdy dost. Člověk se na ní umí naladit, dostat se do rovnováhy a systémy v našem těle se dobíjejí a léčí. Vezměme si příklad z Japonska, kde se praktikuje tak zvané šinrin-joku. Jedná se o lesní terapii a lesní koupel. Bylo zjištěno, že po několika hodinách pobytu v lese se zvyšuje aktivita imunitních buněk. Pokud ale budeme v přírodě, je třeba tam být s plným vědomím, takzvaně vnímat přítomnost okamžiku.
Digitální minimalismus můžeme využít k nastavení jasných pravidel pro jakoukoliv elektroniku a sociální sítě. V dnešní době je těžké uniknout, ale můžeme si nastavit třeba jeden den detox, či na určitý čas vypnout telefon a věnovat se rodině nebo sami sobě. Náš mozek je silným nástrojem, ale musíme ho také někdy nechat pracovat, aby nevyšel takzvaně ze cviku. Příroda nám pomůže dobít baterky a zrelaxovat. Měli bychom nejdříve začít sami u sebe a následně aplikovat stejnou strategii i u našich dětí. Že jsme nuceni trávit více času doma, ještě neznamená, že se nemůžeme starat o náš život kvalitně.
Autorka: Světlana Kratochvílová
Viac o autorke: Simple Mind aneb nekomplikuj si život
Jazyková korektúra: Hana Barnincová